Taneční 1. díl

17. října 2010 v 19:42 | Yuri |  Kapitolovky
taneční ikonka
Po nějakém čase jsem se zase pustila do psaní povídky, tak snad to alespoň někdo ocení :D, pokud sem tedy ještě vůbec někdo chodí,


Sedím u stolu a pozoruju svoje kamarádky, které se nadšeně baví o nějakém klukovi, co tudy zrovna prošel.
"Je tak nádhernej." Vzdychne Kim.
"Je prostě úžasnej." Přidá se Ashley.
"Že Liz?" Šťouchne do mě Kim.
"Měl vážně pěkné vlasy." Usměju se a zakousnu se do své svačiny.
"Dobrý vlasy? Člověče, co je s tebou? Je úžasnej, krásnej a dokonalej …" pokračoval výčet všech skvělých vlastností.
"Tak se mi prostě nelíbí nějak no." Poškrábu se na zátylku.
"A kdo se ti teda líbí?" Zeptá se mě Ashley.
"Nikdo." Řeknu s úsměvem.
"Někdo se ti přece musí líbit, no tááák řekni nám to." Naléhají obě.
"Ne opravdu nikdo se mi nelíbí." Přesvědčuju je.
Dalších pět minut je přesvědčuju, že se mi opravdu nikdo nelíbí a že nepotřebuji nikoho dohodit. Ještě nikdy jsem tak ráda neslyšela zvonek.

"Už se tak těším do tanečních." Dloubne do mě Ashley.
"Já ne." Odpovím jí znuděně.
"Proč?" Nechápavě se na mě koukne.
"Ani nevím, je to celé trapné." Zamyslím se.
"Slečno Stringová, ocenil bych, kdybyste se přestala bavit se slečnou Fisherovou.
"No jo." Otráveně si povzdechnu.
"Ten tón si vyprošuji." Praští ukazovátkem do tabule.
Ježiš řeknu si v duchu a protočím oči v sloup.
"Víte co? Jděte se provětrat na chodbu." Řekne vytočený učitel.
Zvednu se a s klidem opustím místnost.
"Vraťte se, až se uklidníte." Slyším učitelova slova.
"Jako bych byla nervní nebo co." Procedím skrz zuby a sednu si na topení.
Do třídy se nehodlám vracet dřív, než skončí hodina.

Hodina právě končí a já se vracím zpět do třídy.
"Kde jste byla tak dlouho?" Zeptá se mě učitel.
"Celou dobu jsem byla tak strašně neklidná, že jsem se radši nevracela." Řeknu s notnou dávkou sarkasmu v hlase.
"Baví tě pořád se hádat s učiteli?" Zašeptá mi Kim do ucha.
"Ani nevím jak." Ušklíbnu se.
"No nic, pojď se převlíct a razíme do tanečních." Čapne mě za ruku a táhne na záchody.
Navléknu se do šatů a zhodnotím, že vypadám jako idiot.
Aspoň se mnou nebude chtít nikdy tancovat, pomyslím si se zadostiučiněním.
"Sluší ti to." Zašveholí Kim a začne se upravovat."
"Tobě taky." Usměju se.
Ashley vyjde z kabinky a jako vždy vypadá naprosto úžasně, klidně by mohla dělat modelku a je si toho vědoma, ale ani přesto není namyšlená.
"Páni, vypadáš úžasně." Řekneme s Kim obě zaráz a všechny tři se začneme smát.
"Tak jdeme holky." Zahákne se do nás a všechny tři vyklopýtáme ze záchodů, no alespoň já tedy klopýtám.

Za chvilku sedíme ve velké místnosti na židlích a čekáme, na další co mají přijít, asi po deseti minutách se to tam postupně začne zaplňovat.
Prohlížím si všechny ty lidi a začíná mi být nevolno, co když budu tancovat s někým cizím? Nechce se mi tancovat s nikým cizím, u spolužáků mám alespoň jistotu, že jsou to stejná kopyta jako já. Jak znám své štěstí, skončím s někým, kdo se mi vysměje, já mu dám po čuni a půjdu domů, ale když nad tím tak uvažuji, ani to není špatný scénář.
                                                                                                                          
"Tak se prosím utište, ať můžeme začít." Promluví najednou nějaký chlapík, vypadá jako profík.
Všichni jako na povel ztichnou a všechna pozornost se zaměří na něj a jeho partnerku, která je opravdu krásná, dlouhé černé vlasy má hozené do drdolu a její aristokratický výraz je prostě dokonalý. Taky bych chtěla být takhle krásná.
"Jako první budeme tančit …" Začne povídat mistr, ale já ho vůbec neposlouchám, což jak později zjistím, se mi vůbec nevyplatí.
"Takže pánové, zadejte se." Řekne a já vidím, jak se kluci perou o Ashley, zasměju se, protože je to závod smíchaný s rvačkou.
"Smím prosit?" Ozve se hlas přede mnou a já vzhlédnu nahoru.
"Samozřejmě." Řeknu s úsměvem černovlasému klukovi s nádhernýma zelenýma očima. Jen má takové holčičí rysy v obličeji.
"Jak se jmenuješ?" Zeptá se mě.
"Elizabeth, ale všichni mi říkají Liz, a ty?" Usměju se.
"Já jsem Alex." Řekne a chytí mě za ruku.
Cítím, jak se mi rozbušilo srdce a začínám se cítit nervózní.
Co se to se mnou děje? Pomyslím si v duchu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 reiko-chan reiko-chan | 19. října 2010 v 16:24 | Reagovat

moc povedená povídka...trochu mi to připomíná jeden sen, co se jeden čas zdával......mi koukáš do hlavy, přiznej se XD :3

Těším se jak se to vyvine dál;-)

2 Snow Fox Snow Fox | Web | 11. srpna 2011 v 13:41 | Reagovat

Píšeš moc pěkně ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama